moje první cesta přes oceán

Krásnou první adventní neděli (teď už úterý)✨

Já Vás aktuálně zdravím z letiště z Vídně. Nemůžu tomu uvěřit. Je 6 hodin ráno a já čekám na první let do Düsseldorfu a následně do Punta Cany, která je v Dominikánské republice😍 Vzhledem k tomu, jaká je situace s covidem, jsem už ani nedoufala, že odletím. Byla jsem v kontaktu s nakaženýma, dělala si pravidelně testy včetně PCR před cestou a teď sedím na letišti a nevěřím svým očím. 

Tímto článkem tedy začíná můj několika denní zážitek v podobě dovolené a já se budu snažit dokumentovat všechno možné. Budu Vám postupně psát moji cestu, co se děje a neděje a vydám to až jak se v klidu dostanu na wifi. Text bude psaný převážně v přítomném čase☺️

Je 2:40 ráno a mně zvoní budík. Když se někam jede, tak vstávání je nějak jednoduché. Už teď ale vím, že to bude pěkně náročné. Měla jsem celkem hektické probuzení, které mě rozhodilo a pár věcí jsem zapomněla. Naštěstí nic důležitého.

Aktuálně je 5:40. Check-in a kontroly proběhly v pořádku, není tu moc lidí a je to takové smutné, protože je tu vše kromě pár obchodů zavřené. Daly jsme si první jídlo dne a začíná nekonečné čekání, tak se to snažím využít produktivně a mám na plánu sepisovat články a dodělávat školu☺️

Odlet do Düsseldorfu měl být v 7:35, ale protože padalo něco mezi vodou, sněhem a ledem, tak nám odmrazovali letadlo a vyletěli jsme 7:57. Let trvá hodinu a 25 minut a na snídani jsme dostali kousek čokolády😃 Musím říct, že si výhled z okýnka užívám a mám aspoň teď pocit, že život je normální (když nepočítám respirátor, který máme už pár hodin a ještě několik hodin ho mít budeme). 

9:55 - dostali jsme se k dalšímu gatu a čeká nás nějaká ta hodinka čekání. Kontroly jsou všude, bez očkování vás nikdo nikam nepustí. Je tu ticho, klid, nikdo tu není, letadel málo a to si myslím, že Düsseldorf není malé letiště. 

13:00 - nastupujeme do letadla. Píšu si poslední zprávy s mým přítelem (ano, jsem citlivka a letět bez něj moc nezvládám) a psychicky se připravuju na asi 10 hodinový let do Punta Cany. Obdivuju velikost letadla, děsí mě množství dětí a dojmy mám smíšené. Já fakt konečně poletím přes oceán? Já se dočkala?😍✈️

13:47 - nacházím se nad mraky, svítí na mě sluníčko, sedí se mi docela hrozně (je tu kupodivu dost málo místa, to jsem nečekala😃) a snažím se si užívat cestu. Ten pohled z letadla se mi asi nikdy neomrzí❤️

15:00 - nese se první jídlo. Musím říct, že jsem se nemohla dočkat a měla hlad, protože první větší jídlo ve 3 odpoledne, když jste vzhůru od 2:40 ráno, je docela doba😃 Dostali jsme těstoviny s rajčatovou omáčkou, co byla trošku pikantní, ale nebylo to vůbec špatné. Těšila jsem se na nějakou buchtu jako dezert a dostali jsme bramborový salát. Zdá se to jenom mně nebo těstoviny s bramborovým salátem je trošku zvláštní kombinace?😂 K tomu máme housku, máslo a sýr a na svačinu jsem si odložila třešňový jogurt a celé to zapila colou zero. Chuťově to bylo úplně v pohodě a aj jsem se z toho najedla.

Aktuálně máme 19:50 českého času a my jsme stále někde nad oceánem. Už teď je divné, že je 8 večer, ale tady pořád svítí sluníčko a je světlo. Pocitově mám tak 2 odpoledne, ale únava jak kdybych byla vzhůru 3 dny. Let byl v pohodě a pracovala jsem na úkolu do školy, ale posledních asi 35 minut máme turbulence a to je trošku nepříjemné. Kdyby to někoho zajímalo, tak jsme vy výšce 11 268m, teplota venku je -56 stupňů a letíme rychlostí 808km/h. 

21:00 a nám se nese konečně druhé jídlo. Tentokrát máme něco jako panini. Chuťový zázrak to není, ale je to teplé, takže dobrý. Nejsem náročná😁

21:47 - do přistání nám zbývá 1 hodina a 28 minut. Snažím se si zkrátit čas koukáním na Lucifera, nohy už necítím a fakt se těším, jak budeme na místě. Je to náročné🙏🏼

22:22 - došla na mě velká únava, že udržet oči otevřený je aktuálně nadlidský úkol, ale zároveň se nedá usnout, protože máme na palubě hodně dětí a pořád nějaké řve a ječí. 

23:17 (18:17 místního času) přistáváme po nekonečném letu a já jsem sice unavená, ale šťastná, že jsme konečně tady😍Přistávali jsme u západu slunce a to bylo něco nádherného.

Tímto se s Vámi loučím. Jestli jste dočetli mojí cestu až sem, tak Vám moc děkuji a můžete se podělit o vaše zážitky z letů✈️

Mějte se pěkně, těším se na Vás u dalšího článku z letní Dominikánské republiky🌴☀️❤️

zuzani_ca